तस्य सञ्जनयन्हर्षं कुरुवृद्धः पितामहः | सिंहनादं विनद्योच्चैः शङ्खं दध्मौ प्रतापवान्
tasya sañjanayanharṣaṃ kuruvṛddhaḥ pitāmahaḥ . siṃhanādaṃ vinadyoccaiḥ śaṅkhaṃ dadhmau pratāpavān
துரியோதனனுக்கு மகிழ்ச்சியை உண்டாக்கும் வகையில், குரு குலத்தின் மூத்தவரும், வலிமைமிக்கவருமான பிதாமகர் பீஷ்மர், சிம்ம கர்ஜனை செய்து, உரத்த குரலில் தனது சங்கினை ஊதினார்.
The valiant grandfather, the eldest of the Kurus, loudly sounding a lion-roar, blew the conch to raise his (Duryodhana's) spirits.
துரியோதனனின் மன உறுதியை அதிகரிக்கவும், போருக்குத் தயாராக இருப்பதைக் காட்டவும், பீஷ்மர் தனது சங்கநாதத்தை எழுப்பினார். இது போரின் தொடக்கத்தைக் குறிக்கும் முதல் சங்கு ஒலி.